|
|
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století
Zvoníková, Iveta ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato předkládaná diplomová práce je sondou do života vyšších státních úředníků, kteří působili v Čechách ve 2. polovině 19. století. A právě v tomto období také došlo spolu s celkovou proměnou společnosti i ke změně reprodukčního chování obyvatel, známé jako demografická revoluce. Cílem práce bylo co nejkomplexněji posoudit demografické chování u této vybrané elitní skupiny, a to na vzorku poskytnutých dat z databáze poslanců českých zemí. Zároveň bylo cílem práce na základě analýz zjistit, zda se projevovaly u vyšších státních úředníků jednotlivé aspekty tehdy probíhající demografické revoluce. Vyšší státní úředníci byli rozděleni do dvou skupin na základě datumu jejich prvního sňatku, a s pomocí základní deskriptivní statistiky a pokročilejších statistických metod byly tyto skupiny následně komparovány za účelem zjištění vzájemných odlišností v demografickém chování. Výsledkem práce bylo zjištění, že vyšší státní úředníci, kteří uskutečnili svůj první sňatek ve druhém zkoumaném období, byli ovlivněni v té době probíhající demografickou revolucí z mnoha zjišťovaných aspektů. U těchto úředníků se například potvrdila delší délka trvání manželství, zároveň manželky úředníků měly nižší počet narozených dětí v manželství, a v...
|
|
|
Populační vývoj zemí po demografické revoluci
Vítková, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Lucie Vítková: Populační vývoj zemí po demografické revoluci Abstrakt Předmětem práce je analýza hlavních rysů populačního vývoje zemí po degrafické revoluci (demograficky vyspělých) a otázka, zda dochází k homogenizaci jejich populačního vývoje. Demografická revoluce je kvalitativní změnou z extenzivního na intenzivní charakter demografické reprodukce a je podmíněna modernizací. Objektem práce jsou země označované nejen jako demograficky vyspělé, ale řazené také mezi tzv. vyspělé země. Tyto země ukončily demografickou revoluci nejpozději v polovině 20. století, což je počátek sledovaného období většiny provedených analýz. Demografická reprodukce probíhá v relativně pevných biologických mantinelech, což vede k její homogenizaci. Během demografické revoluce narostla váha podmíněností společenských, ty jsou příčinou vývojových proměn a specifických rysů, v případě stejných podmínek pak přispívají k homogenizaci vývoje. Předpoklad rozdílných rysů populačního vývoje z důvodu rozdílných společenských podmínek v zemích bývalého východního a západního bloku se potvrdil nejen při dílčích analýzách vývoje hlavních demografických ukazatelů, ale i při seskupení zemí prostřednictvím shlukové analýzy. Hlavní trendy populačního vývoje proběhly nejdříve ve většině zemí západního bloku, později v zemích jižní Evropy a...
|
|
|
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
|
|
|
Demographic revolution in developing countries with a special regards to Africa and Zimbabwe
Muza, Collet ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pechholdová, Markéta (oponent)
Demografická revoluce v rozvojových zemích se zvláštním zaměření na Afriku a Zimbabwe Abstrakt Cílem této disertační práce bylo popsat a analyzovat proces demografického přechodu v rozvojových zemích, Africe a v Zimbabwe. Na důležitost demografické revoluce jakožto globálního procesu ukazuje výrazný celosvětový pokles intensity úmrtnosti a plodnosti. Zatímco tato univerzalita byla ústředním bodem klasické revoluční teorie, demografové ji po mnoho desetiletí zpochybňovali, protože se zdálo, že vývoj plodnosti a úmrtnosti v Africe nejde předpokládanou cestou. V sub-saharské Africe se demografická revoluce vyznačuje zaostáváním a diskontinuitou vývoje. Navzdory nízké úrovni socioekonomického vývoje však sám proces změn v celém regionu probíhá rychlejším tempem, než tomu bylo původně v Evropě, což výrazně ovlivňuje jeho výslednou populační dynamiku. Vyvstává tudíž otázka, zda Afrika je s ohledem na demografický vývoj opravdu jiná a zda se z hlediska demografického přechodu opravdu jedná o homogenní kontinent? Nicméně empirické studie, které zkoumají tento jedinečný proces probíhající aktuálně ve většině zemí Afriky a Zimbabwe, chybí. První část práce věnovaná sledovanému procesu v rozvojových zemích ukázala na rozdíly v reakcích plodnosti na pokles úmrtnost. Charakteristickým rysem později započatých přechodů...
|
|
|
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Velková, Alice (oponent)
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
|
|
|
Demographic transition, population growth, demographic ageing - interrelations and development contexts at the regional level
Avram, Cristina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bleha, Branislav (oponent) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Demografický přechod, populační růst a demografické stárnutí - souvislosti a vývojové kontexty na regionální úrovni Abstrakt Tato práce si klade za cíl prozkoumat korelace načasování a tempa demografického přechodu s načasováním a tempem stárnutí na regionální úrovni v Česku. Zároveň přispívá k pochopení klíčových faktorů a vývoje demografického přechodu, konkrétně poklesu úmrtnosti a plodnosti, a spojit ji s procesem stárnutí populace. Stárnutí je všeobecně přijímáno jako důsledek demografického přechodu, nicméně existuje řada studií, které mezi těmito procesy podrobněji zkoumají vzájemné vztahy. Největší výzva spočívá v obtížnosti porovnání historických a aktuálních dat, zejména v důsledku změn ve správním členění v letech 1868-2017. Analýza trendů úmrtnosti a plodnosti tedy nutně vyžadovala detailní přepočet dat. Analýza byla provedena na úrovni okresů - statistické jednotky se stavem k roku 2011. Přepočtu dat předcházela rekonstrukce map historických okresů a odhad počtu obyvatel pro intercenzální období. Data byla následně přepočtena za použití prostorových překryvů v GIS a databázových operací jak pro populační, tak pro vitální statistiky. Po tomto kroku následovala analýza dat. Byl analyzován vývoj úmrtnosti a plodnosti. Okresy byly seskupeny podle načasování a tempa demografického přechodu, ale také...
|
|
|
Porodnost a plodnost obyvatelstva Českej republiky , vývoj a prostorová diferencovanost
SAMEK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá porodností a plodností obyvatelstva České republiky. Prvotním cílem práce je vysvětlit důležité definice a pojmy vztahující se k reprodukci, dále shromáždit statistická data o vývoji porodnosti a plodnosti, které jsou potřebné ke zpracování hlavní části práce. Hlavním cílem práce je analyzovat a zhodnotit reprodukci obyvatel nejen z časového hlediska, ale i z hlediska prostorového na úrovni krajů, okresů a částečně správních obvodů ORP. Na základě bodové metody se vytvoří typologie okresů podle charakteristik porodnosti a plodnosti. Vybranými ukazateli použitými na analýzu jsou hrubá míra porodnosti, úhrnná plodnost, podíl živě narozených dětí mimo manželství a průměrný věk matky při narození dítěte. Získané výsledky jsou prezentovány ve formě kartografických výstupů, grafů a tabulek.
|
|
|
Vývoj a prostorová diferencovanost přirozeného pohybu obyvatelstva světa
PLACHÝ, Bohumír
Bakalářská práce se zabývá přirozeným pohybem obyvatelstva světa. Jejím cílem je analyzovat a zhodnotit přirozený přírůstek obyvatel jak z časového hlediska, tak i z hlediska prostorového, na úrovni velkých regionů světa, kontinentů a států. Ze získaných údajů vytvořit typologii států světa na základě odlišnosti procesů přirozeného pohybu jejich obyvatel. Vybranými ukazateli použitými k hodnocení jsou hrubé míry porodnosti, úmrtnosti a přirozeného přírůstku obyvatelstva. Získané výsledky jsou prezentovány formou grafických, kartografických a tabulkových výstupů.
|
|
|
Japonsko-Mexický typ demografické revoluce - zhodnocení průběhu v Japonsku a Mexiku
Bednářová, Alena ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Japonsko-Mexický typ demografické revoluce - zhodnocení průběhu v Japonsku a Mexiku Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zhodnotit průběh demografické revoluce v Japonsku a Mexiku a to na základě vymezení japonsko-mexického typu demografické revoluce, který je vymezen pro charakterizování průběhu demografické revoluce v rozvojových zemích. Hlavní otázkou celé práce je, zdali se dá průběh demografické revoluce charakterizovat právě populačním vývojem těchto dvou zemí, tedy Japonska na jedné straně a Mexika na straně druhé. Práce se nejprve zaměřuje na vymezení počátku a zakončení demografické revoluce v rozvojových zemích a analýzu jejího průběhu. V následující části je na základě analýzy úmrtnosti a plodnosti a změnách ve věkové struktuře objasněn průběh demografické revoluce v Japonsku a Mexiku. V souladu se stanoveným cílem však není analýza prováděna ve srovnatelném časovém období, ale v rámci jednotlivých fází demografické revoluce. Na závěr celé práce jsou shrnuty společné a odlišné rysy průběhu demografické revoluce v Japonsku a Mexiku a objasněny tak důvody pro označení průběhu demografické revoluce v rozvojových zemích jako "japonsko-mexického". Klíčová slova: demografická revoluce, japonsko-mexický typ demografické revoluce, průběh demografické revoluce v rozvojových zemích, Japonsko, Mexiko
|
|
|
Populační vývoj zemí po demografické revoluci
Vítková, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Lucie Vítková: Populační vývoj zemí po demografické revoluci Abstrakt Předmětem práce je analýza hlavních rysů populačního vývoje zemí po degrafické revoluci (demograficky vyspělých) a otázka, zda dochází k homogenizaci jejich populačního vývoje. Demografická revoluce je kvalitativní změnou z extenzivního na intenzivní charakter demografické reprodukce a je podmíněna modernizací. Objektem práce jsou země označované nejen jako demograficky vyspělé, ale řazené také mezi tzv. vyspělé země. Tyto země ukončily demografickou revoluci nejpozději v polovině 20. století, což je počátek sledovaného období většiny provedených analýz. Demografická reprodukce probíhá v relativně pevných biologických mantinelech, což vede k její homogenizaci. Během demografické revoluce narostla váha podmíněností společenských, ty jsou příčinou vývojových proměn a specifických rysů, v případě stejných podmínek pak přispívají k homogenizaci vývoje. Předpoklad rozdílných rysů populačního vývoje z důvodu rozdílných společenských podmínek v zemích bývalého východního a západního bloku se potvrdil nejen při dílčích analýzách vývoje hlavních demografických ukazatelů, ale i při seskupení zemí prostřednictvím shlukové analýzy. Hlavní trendy populačního vývoje proběhly nejdříve ve většině zemí západního bloku, později v zemích jižní Evropy a...
|
host ::
RSS.